Kostely

Historie klášterního kostela Narození Panny Marie v Doksanech začíná s přípravou založení kanonie sester premonstrátek. Základní kámen klášterního kostela byl zřejmě položen v roce 1144 a zhruba o rok později na toto místo, do provizoria, přišly první sestry z kláštera v porýnském Dünwaldu. Uvádí se, že nedokončenou stavbu konsekroval 19. září 1145 olomoucký biskup Jindřich Zdík. V Doksanech vznikla románská trojlodní bazilika, která však již kolem roku 1200 musela být opravována a své prožila i za husitských válek. Po několikeré opravě se chrám dočkal začátkem 18.

Kaple zasvěcená Panně Marii Bolestné a sv. Janu Nepomuckému byla původně postavena v barokním stylu. Založena byla v roce 1723. V 19. století byla pseugoticky přestavěná.

Kaple patří pod duchovní správu farnosti Bohušovice nad Ohří a bohoslužby o prvních sobotách v měsíci v ní slouží premonstráti z Doksan.

Ke stavbě kaple sv. Václava v Keblicích udělil svolení dekretem z 26. června 1694 litoměřický biskup Jaroslav Šternberk. Původní kaple byla vystavěna v barokním slohu. 

Protože hrozilo zřícení keblické kaple, bylo v roce 1868 z usnesení tehdejšího výboru obce rozhodnuto o její opravě. Hrozilo totiž její úplné zřícení. Na tuto opravu přispěl i císař Ferdinand I. Do současné podoby kaple výrazně zasáhla adaptace z roku 1898, které se ujal keblický zednický mistr Josef Mareš.

Na návrší nad pravým břehem Ohře byl postaven zřejmě ve 13. století gotický kostelík. Po poškození za třicetileté války nahrazen roku 1675 novou stavbou filiálního kostela, který byl po zrušení doksanského kláštera povýšen na farní. Projektantem stavby byl zřejmě Antonio della Porta, autor řady raně barokních staveb v širším okolí.